Češi vs. Angličtina

Jak idylický je vztah Čechů a anglického jazyka? Dle nejnovějších výzkumů to v něm prý docela skřípe. Pojďte odhalit skutečnost založenou na naší praxi!

Propadák nebo stabilita?

„ČEŠI PROPADLI V CELOSVĚTOVÉM TESTU ANGLIČTINY. JAK JSTE NA TOM S CIZÍ ŘEČÍ VY?“ Takto negativně zní titulek letního článku z webového magazínu Vlasta.cz. Dokazují to dle jeho autorky nejen naši politici a sportovci ve veřejných rozhovorech, ale údajně i zhoršené skóre v celosvětovém srovnávacím testování vzdělávací instituce Education First. Tam jsme se jako národ prý propadli o celých 8 příček, takže nás svou jazykovou znalostí předčili i naši slovenští ‚bratia‘, Bulhaři a Řekové. Jaká ostuda!

Fakt, že se i s tímto výsledkem stále řadíme mezi „země s vysokou úrovní AJ“, zmiňuje článek už s mnohem menším povykem. Jak to s námi tedy doopravdy je? Jsou Češi v učení jazyků opravdu tak beznadějný případ?

Mýtus vs. realita

Zeptali jsme se na názor několika jazykových odborníků – učitelek angličtiny ze ZŠ i SŠ, které se letos zúčastnily našich letních konverzačních kurzů.

Mladá generace (21-25 let) sice v rámci ČR dosáhla ve zmíněném testu nejlepších výsledků, i tak jsou u ní však patrné značné mezery v porovnání s lépe umístěnými zeměmi. Tato skutečnost pramení zejména z nízké kvality školní jazykové výuky, která se stále odolně brání moderním výukovým metodám, dělení studentů do menších skupin či praktickému procvičování jazyka. Některé školy ani v dnešní době nemají k dispozici rodilé mluvčí, ani neposkytují výměnné zahraniční pobyty pro studenty. Důvodem bývá nedostatek financí od státu, případně zřizovatele, či zájmu tamního vedení. V současnosti do této oblasti navíc zásadně zasáhla covidová pandemie, která kromě zákazu cestování znemožnila studentům také prezenční výuku a do jisté míry omezila rozvoj jejich praktických komunikačních dovedností. To se negativně podepsalo právě na mladé generaci, která během online výuky částečně zpohodlněla a zlenivěla, což pociťují jak učitelky na SŠ, tak i na ZŠ. Nedostatečné úsilí a motivaci žáků a studentů ovlivňuje také častá jazyková pasivita jejich rodičů, kteří sami cizí řeč příliš neovládají.

Horší znalost angličtiny Čechů ve středním věku (40-65 let) pochopitelně souvisí s jejich zaměstnaností a žebříčkem hodnot a priorit, na jehož přední příčky se jazykový rozvoj většinou neprobojuje. Ačkoli by v tomto případě mohla mladší generace fungovat jako jejich motivační nástroj, dochází zde spíše k opačnému postupu, kdy se rodiče pasivně stahují a přenechávají komunikaci v AJ právě svým znalým potomkům. Kvůli své vytíženosti pak nejeví zájem ani o jiné metody samostatného učení, jako je čtení knih či používání jazykových aplikací. Ve volném čase se sice často uchylují ke sledování TV, ta ale bohužel na našem území stále nabízí pouze filmy a pořady s českým dabingem.

Every coin has two sides

Dost však bylo kritiky. A tak i přes zmíněné nedostatky v tuzemské školní jazykové výuce všechny učitelky potvrdily, že se úroveň AJ jejich žáků a studentů v průběhu let neustále zlepšuje. Dokazují to nejen výsledky národních srovnávacích testování, ale také certifikáty, které studenti středních škol v současné době získávají. Při nástupu na SŠ se nejčastěji jedná o úroveň B1-B2 (mírně-středně pokročilý), maturanti poté při certifikovaných zkouškách dosahují až úrovně B2-C2 (středně pokročilý-expert). Studenti totiž mohou díky své vyšší vstupní úrovni používat od začátku svého středoškolského studia vyšší systém učebnic, který se aktuálně pohybuje až o 1 úroveň výše než v předešlých letech. Důvodem lepší jazykové znalosti současné mladé generace jsou bezpochyby digitální technologie a média, které zajišťují její všudypřítomné obklopení angličtinou. Ať už jde o PC hry, sociální sítě, interaktivní videa či sledování filmů na Netflixu, každý pasivní kontakt s AJ se počítá a lze jej dostatečnou snahou a pílí přetvořit v aktivní.

Co se týče střední věkové kategorie, ani tam není možnost ovládání jazyka na slušné úrovni zatracena. České firmy totiž čím dál více expandují do zahraničí nebo se slučují se svými zahraničními pobočkami, takže se komunikace v angličtině stává jednou z nepostradatelných dovedností tamních zaměstnanců. O jejich žádoucí jazykový rozvoj se samozřejmě musí zasloužit především zaměstnavatel, v jehož zájmu by mělo být mimo jiné i zvyšování konkurenceschopnosti firmy, kam jazyková vybavenost personálu nepochybně patří. Jedny z nejlepších firemních kurzů nabízíme i my v Tandemu a rádi je připravíme na míru také pro vás. Nová doba navíc přinesla i nové příležitosti v cestování do destinací po celém světě, kde si praktickou znalost cizího jazyka procvičí téměř každý.

Největší jazykovou stagnaci lze zaznamenat u lidí ve starším a pokročilém věku (65+ let), kteří v době svého studia na ZŠ a SŠ měli většinou nulovou šanci přijít do kontaktu s angličtinou. Ačkoli se v současnosti nabízí v oblasti jazykové výuky možnosti prakticky neomezené, je u starší generace patrná omezená flexibilita a motivace učit se nové řeči. Na druhou stranu se však zvlášť dnes zúročí jejich znalost ruštiny, která se vzhledem k aktuální imigrační situaci opět dostává mezi žádané jazyky i na českém území.

Dle našeho názoru není nikdy pozdě začít se učit cizí jazyk, tak do toho pojďte s námi – rozmluvíme vás!