Nejlepší čas výuky: Ráno, odpoledne nebo večer?

„Nejvíce si toho člověk zapamatuje asi hodinu po probuzení. Naše koncentrace dosahuje svého maxima kolem 17. hodiny odpolední. Naopak dlouhodobá paměť je na svém vrcholu v osm večer.“ Co člověk – to názor. Jak se v jednotlivých doporučeních spolehlivě zorientovat? Poradíme v dnešním článku!

Zlaté pravidlo úvodem

Pravidelnost je základem úspěchu. Je zcela jedno, zda jste noční sova nebo ranní skřivan. Pokud se budete výuce věnovat v pravidelných časech a intervalech, dosáhnete lepších výsledků, nežli ti, kteří učení přizpůsobují svému aktuálnímu rozpoložení a dennímu harmonogramu. Některé typy osobností se učí snáze a lépe po ránu nebo dopoledne, jiní v podvečer či dokonce v noci. Spíše než denní doba je důležitějším faktorem neurohormonální stav mozku a pravidelnost. 

Víte, že: Zcela nevhodná doba pro učení je v období oběda a asi hodinu po něm? Naše tělo totiž potřebuje energii na trávení přijaté potravy, proto utlumí všechny ostatní procesy na minimum.

Využijte přirozených biorytmů

Naše tělo je vlastně takovým malým barometrem, který si sám řekne, co mu v jednotlivé denní doby vyhovuje. Proto je dobré mu naslouchat a přizpůsobit vhodnou dobu učení jednotlivým fázím a psychické koncentraci jedince:

• 4 – 6 hodin: V tuto brzkou dobu pracuje krátkodobá paměť na plné obrátky. Proto je ideální, pokud si bezprostředně po probuzení zopakujete látku, kterou budete v tento den potřebovat.
• 9 – 12 hodin: Mozek má výkonu na rozdávání a nedělá mu sebemenší problém osvojit si novou látku. Ideální tedy je, pokud si do těchto tří hodin rozvrhnete nejtěžší lekce, jejichž naučení vám nebude dělat takový problém jako brzy po probuzení nebo večer těsně před spánkem.
• 11 – 13 hodin: Naše tělo potřebuje doplnit energii. Proto je dobré, pokud si v tuto dobu zajdete na oběd a necháte tělo v klidu trávit. Energie se přesune z mozku do trávicího traktu, ideální tedy je dát si v tuto chvíli „oraz“ a učení na chvíli vypustit.
• 13 – 14 hodin: Náš výkon, včetně kognitivních procesů, klesl zhruba o jednu pětinu. Není se čemu divit, že si připadáme otupělí a neschopni dlouhodobé koncentrace.
• 14 – 18 hodin: Naše koncentrace dosahuje nejvyššího maxima okolo 17. hodiny odpolední. Pokud jste si tedy ráno nezvládli osvojit složitou látku, tělo vám dává novou příležitost. V této době je na svém vrcholu nejen vnímavost pro vstřebávání poznatků, ale i manuální zručnost a koordinace.
• Po 18. hodině: Nejste-li vyloženě noční pták, s učením to již po šesté hodině večerní příliš nepřehánějte. Koncentrace klesá, paměť začíná stávkovat a náš mozek se přepíná do roviny smyslové. Smysly člověka se zvýrazňují, proto vnímáme lépe pachy, zvuky i doteky. Po hodině je ideální uložit se ke spánku a nechat tělo dostatečně odpočinout.

Skřivan nebo sova?

Obvykle rozlišujeme dva základní typy osobností – skřivany a sovy. Skřivani si látku lépe pamatují a osvojují v brzkých ranních a dopoledních hodinách, přičemž jejich koncentrace po obědě prudce klesá. Sovy se naopak cítí po ránu extrémně ospalé a letargické, proto je pro ně nejvhodnější doba k učení v odpoledních či večerních hodinách.

Protože jsme si v Tandemu vědomi neslučitelnosti těchto přirozených avšak zcela odlišných lidských biorytmů, vždy se snažíme klientovi vyjít vstříc v maximální možné míře, což dokazuje také názor jednoho z našich bývalých studentů: